V polovině 19. století začínají narůstat nároky na přepravu zboží a lidí a doprava povozy či dostavníky trmácejícími se po stezkách se stává nevyhovující. Tak jako jinde, tak i v tehdejším Rakousku-Uhersku vznikají první železnice. Proto v roce 1856 začíná jednání významných osobností tehdejšího pojizerského regionu v Sedmihorkách, kde se prvně vážně jedná o výstavbě parostrojní železnice spojující Polabí s městem Turnovem, kde již probíhala výstavba dráhy z Pardubic do Liberce. Od počátku bylo jasné, že trať povede z Turnova přes Bakov do Mladé Boleslavi a dále k Mělníku nebo do Prahy. Nakonec byla schválena dráha přes Všetaty-Přívory, Neratovice do Kralup, aby bylo zajištěno jak dopravní spojení s Prahou, tak i možnost dopravy kladenského uhlí nejen pro výše zmíněný region, ale také Liberec. Na stavbu dráhy je dne 23. 10. 1863 vydána koncese, o kterou se zasloužili pánové Ernst hrabě Waldstein-Wartenberg, princ Hugo Thurn und Taxis, Friedrich Leitenberger, Adalbert Lanna, Franz Cerrini de Monte Marchi, Clemens Bachofen von Echt, Ludwig Weydelin, Friedrich Zdekauer Edler von Treukon, Alexander Schoeller, Johann Liebieg za textilní továrnu J. Liebieg & Comp. a J. W. Bayer za továrnu Jg. F. Kolb. Roku 1864 byla ustavena K. K. privilegovaná železniční společnost Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (Turnau – Kralup – Prager Eisenbahn, T.K.P.E.), načež 8 tisíc dělníků začalo budovat 87 km dlouhou trať z Turnova do Kralup.
Dne 15. 10. 1865 na trati Turnov – Bakov nad Jizerou – Ml. Boleslav – Neratovice – Kralupy projel první slavností vlak společnosti T.K.P.E. vedený strojem nesoucím číslo 1 a jméno „Ernst“ (Arnošt), podle akcionáře Ernsta hraběte Waldsteina-Wartenberga, jak bylo tehdy zvykem. Lokomotiva byla vyrobena pod výrobním číslem 434 v továrně G. Sigl Lokomotiv-Fabrik z Vídeňského Nového Města. Od následujícího dne byl zahájen pravidelný provoz, a díky tomu jsou blíže světu i obyvatelé města Bakova nad Jizerou. Dráha byla tehdy vedena na okraji města a v místě zvaném „Na Zálučí“, později také „Stará štace“, byla postavena malá stanice s přízemní budovou. Z počátku na trati jezdily během dne pouhé dva osobní vlaky a několik nákladních. Větší rozvoj bohužel narušila Prusko-rakouská válka, kdy byla železnice nejprve využívána pro dopravu vojska na bojiště a později při ústupu před Pruskou armádou docházelo k částečnému demontování trati a odvážení jejího vybavení do vnitrozemí. Provoz byl na dráze přerušen na celé dva měsíce. Vydáním koncese z 20. 8. 1868 byla umožněna výstavba 34 km dlouhého úseku z Neratovic do Prahy na tehdy nové nádraží Františka Josefa (dnes Praha hl n.) a 28. 10. 1871 je na něm zahájen provoz. Následně je tato trať prohlášena za hlavní trať místo dosavadního úseku Neratovice – Kralupy nad Vltavou. Vraťme se ale do Bakova, kde je dne 14. 11. 1867 zahájen provoz dalšího železničního spojení, tentokráte v úseku Bakov nad Jizerou – Česká Lípa, který nechala vystavět Česká severní dráha (B.N.B.) a díky jednomu z jejich akcionářů, hraběti Waldstein-Wartenbergovi, byla se společností T.K.P.E úzce provázána. V tomto období byla také postavena, pod siluetou zříceniny zámku Zvířetice, stanice Bakov, díky které začíná pomalu pozbývat původní stanice svého významu, až je po čase úplně zrušena. 31. 12. 1882 dochází ke sloučení společností T.K.P.E. a B.N.B. a provoz je nadále veden již pod hlavičkou České severní dráhy. Jako poslední je 25. 8. 1883 příjezdem slavnostního vlaku otevřena lokální dráha Kopidlno – Libáň – Dolní Bousov – Bakov nad Jizerou, na které je od následujícího dne zavedena pravidelná doprava, kterou zajištují České komerciální dráhy (B.C.B.). Původně byla na Zálučí na místě bývalé stanice T.K.P.E. projektována přípojná stanice lokálky, která měla mít 5 kolejí a lokomotivní remízu. Nakonec ale došlo k dohodě o společném využívání již existující stanice v Bakově a v místě projektované stanice vznikla pouze odbočka. V roce 1906 je také zmiňováno mezi Zálučím a Kněžmostem nákladiště pro nakládání vytěženého písku. Důležitým byl pro zdejší obyvatele rok 1890, kdy byla blíže k městu vystavěna nová zastávka pod názvem Bakov město resp. Bakov Stadt, o které byl již dříve vydán samostatný článek. Tehdy se jednalo pouze o dřevěnou čekárnu, ke které byla později přistavěna výdejna jízdenek a vystavěny dřevěné záchodky pro veřejnost.
Na Bakovském nádraží byla vystavěna lokomotivní výtopna původně stojící naproti výpravní budově pod skálou a vozová remíza vpravo od trati do Turnova. A jak se postupně zvyšoval provoz a počet vlaků byla rozšiřovány i stanice. Roku 1883 přebírá provoz na trati do Kopidlna a tím i celý majetek B.C.B. společnost St.E.G. V letech 1908 dochází k zestátnění všech zbývajících společností ve prospěch Rakouských státních drah (K.k.St.B.) a v roce 1917 dochází k demolici vozové remízy a výstavbě dodnes stojícího nového depa s rotundou pro 4 lokomotivy. Jistou zajímavostí zdejší stanice je reservoár na vodu pro parní lokomotivy vybudovaný ve svahu na skále nad výtopnou, jelikož původní vodárna umístěná ve stanici již nepostačovala. V roce 1914 vypukla 1. světová válka a železnice se opět stává důležitým dopravním prostředkem pro přesun vojsk a materiálu na frontu. Po jejím skončení přebírají od 28. října 1918 provoz, tak jako na celém území Československé republiky, nově vzniklé Československé státní dráhy (ČSD). V roce 1927 probíhá výměna mostů přes řeku Jizeru a v témže roce je výpravní budova poškozena požárem a později opravena do současné podoby. V roce 1928 je na trati do Kopidlna zkoušen první motorový vůz ze Škodových závodů Plzeň označený jako M 120.001. Jednalo se o autobus Škoda 550 vybavený železničními koly a dveřmi po obou stranách skříně, se sedadly 2+2 a bez WC. Bylo to jednosměrné vozidlo, vybavené vespodu výsuvným otočným zařízením. Bohužel se ani zdejšímu kraji nevyhýbaly železniční nehody. K jedné z nejtragičtějších došlo v roce 1933, kdy se na severním zhlaví (místo, kde se tratová kolej větví na více kolejí) naší železniční stanice srazily rychlíky od Liberce a České Lípy.
To se ale již začíná v blízkém pohraničí pomalu projevovat vliv nacistického Německa a nakonec těsně před vypuknutím 2. světové války přebírají provoz od 13. 7. 1939 nově vzniklé BMB/ČMD – Böhmisch-Mährische-Bahnen/Českomoravské dráhy transformované ze zaniklých ČSD. Během války se opět železnice stává významným dopravním prostředkem pro armádu, což se samozřejmě projevuje i na zdejší trati. V Bakově jsou připravovány například různé modernizace zdejší zastávky, ale žádný z těchto plánů však není nakonec realizován. Po 8. květnu 1945 přebírají provoz nově obnovené ČSD. Od 60. let se začínají i naší trati stále častěji objevovat motorové vozy a lokomotivy, které po ukončení provozu parních strojů na konci 70. let zcela ovládli dopravu, s čímž souviselo i opuštění depa v Bakově nad Jizerou. Od 1. 1. 1993 až do současnosti obstarávají zdejší železniční dopravu České dráhy. K poslední významné události došlo v nedávném roce 2013, když byla kompletně zrekonstruována zastávka Bakov nad Jizerou město. A kdo ví, třeba se jednou dočkáme přestavby zdejší trati na uvažovaný železniční koridor a provozu elektrických lokomotiv. Ale to je zatím ještě vize budoucnosti.
„Naše“ trať 5.-6. 9. 2015 oslavila 150. let a takové kulaté jubileum i dráha slaví jen jednou. Za tu dobu dokázala pro naše město přepravit neuvěřitelné množství lidí a nákladů a tak ji popřejme vše nejlepší do dalších let …
Jakub Čermák
spolupracovali a materiály poskytli, za což jim děkuji: Milan Čermák a Petr Turek
Použité zkratky:
- B.C.B. – BöhmischeKomerzialbahnen (České komerciální dráhy)
- BMB/ČMD -Böhmisch-Mährische-Bahnen/Českomoravské dráhy
- B.N.B. – Böhmische Nordbahn Gesellschaft (Česká severní dráha)
- ČSD – Československé státní dráhy
- K.k.St.B. – Kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen (Rakouské státní dráhy)
- St.E.G. – k. k. privilegierte österreichische Staatseisenbahn-Gesellschaft (Rakousko-Uherská společnost státní dráhy)
- T.K.P.E. – Turnau – Kralup – Prager Eisenbahn (Turnovsko-kralupsko-pražská dráha)
Zdroje:
- Bek Jindřich a Zděnek: Encyklopedie železnice: Parní lokomotivy ČSD [1], CORONA, Praha, 1999
- Bek Jindřich: atlas lokomotiv: Historické lokomotivy, NADAS, Praha, 1979 (1. vydání)
- Bek Jindřich: atlas lokomotiv: Historické lokomotivy, NADAS, Praha, 1981 (2. doplněné vydání)
- Karel Breiter: Budovatelský počin Českých obchodních drah v severovýchodních Čechách (1 až 3), Svět železnice 42 až 44, Corona, Praha 2012
- Turek Petr: Příběh jedné (ne)obyčejné zastávky, Bakovsko, červen 2013
- Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (http://cs.wikipedia.org/wiki/Turnovsko-kralupsko-pra%C5%BEsk%C3%A1_dr%C3%A1ha)
- Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn (http://de.wikipedia.org/wiki/Turnau-Kralup-Prager_Eisenbahn)
- Lokomotivy T.K.P.E. čísel 1 až 4, 16 a 17 (http://de.wikipedia.org/wiki/TKPE_1%E2%80%934,_16,_17)
- Lokstatistik Josef Pospichal (http://www.pospichal.net)
- http://www.fotohistorie.cz
- http://www.pshzd.cz/m1200.htm