Roku 1856 na jednání významných osobností tehdejšího pojizerského regionu v Sedmihorkách se prvně vážně jednalo o výstavbě parostrojní železnice spojující Polabí s městem Turnovem, kde v té době již probíhala výstavba dráhy z Pardubic do Liberce pod hlavičkou Jihoseveroněmecké spojovací dráhy (S.N.D.V.B.).
Od počátku bylo jasné, že trať povede do Mladé Boleslavi, ale na jejím dalším trasování se akcionáři nemohli shodnout. Jedni navrhovali trasu do Mělníka, zatímco druzí by raději vedli dráhu směrem ku Praze. O návrh kudy vést novou dráhu byl požádán inženýr Kress, tehdejší ředitel Buštěhradské dráhy (B.E.B.), který přizval ke spolupráci vídeňského železničního podnikatele a konstruktéra, rytíře Karla Fr. Bartos – Sturz Sattelberga. Vyprojektována nakonec byla trasa přes Všetaty-Přívory a Neratovice do Kralup, kde bylo rozhodnuto o napojení na trať společnosti St.E.G. z Prahy do Drážďan a na Buštěhradskou dráhu. Díky této skutečnosti bylo zajištěno jak dopravní spojení s Prahou, tak i možnost dopravy kladenského uhlí nejen pro výše zmíněný region, ale také Liberec. Přestože navrhoval inženýr Kress možnost výstavby železnice za pomoci společnosti Buštěhradské dráhy, byl tento návrh jejími akcionáři zamítnut. O vydání koncese tedy nakonec zažádali sami účastníci z jednání v Sedmihorkách.
K udělení koncese pro výstavbu dráhy z Turnova do Kralup s udělením privilegia pro výstavbu odbočky z Neratovic do Prahy, o jejíž vydání se zasloužili pánové Ernst hrabě Waldstein-Wartenberg, princ Hugo Thurn und Taxis, Friedrich Leitenberger, Adalbert Lanna, Franz Cerrini de Monte Marchi, Clemens Bachofen von Echt, Ludwig Weydelin, Friedrich Zdekauer Edler von Treukon, Alexander Schoeller, Johann Liebieg za textilní továrnu J. Liebieg & Comp. a J. W. Bayer za továrnu Jg. F. Kolb, došlo dne 23. 10. 1863. Součástí koncese byla podmínka zahájit do jednoho roku od jejího udělení výstavbu a do tří let dokončit nejdelší úsek a předat jej veřejné dopravě. Roku 1864 byla ustavena K. K. privilegovaná železniční společnost Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy (Turnau – Kralup – Prager Eisenbahn, T.K.P.E.) a 8 tisíc dělníků pak postavilo 87 km dlouhou trať z Turnova do Kralup, která byla dne 15. 10. 1865 oficiálně otevřena a následujícího dne byl zahájen pravidelný provoz. Z počátku na trati jezdily pouhé dva osobní vlaky a několik nákladních. Větší rozvoj bohužel narušila Prusko-rakouská válka. Z počátku byla železnice využívána pro dopravu vojska na bojiště a později před postupující Pruskou armádou docházelo k částečnému demontování trati a odvážení jejího vybavení do bezpečí. Provoz byl na dráze přerušen na celé dva měsíce. 20. 8. 1868 byla získána koncese pro výstavbu výše zmiňovaného 34 km dlouhého úseku z Neratovic do Prahy na tehdy nové nádraží Františka Josefa (dnes Praha hl n.). Tato odbočka byla dána do provozu dne 28. 10. 1871 a následně byla prohlášena za hlavní trať místo dosavadního úseku Neratovice – Kralupy nad Vltavou. Tratě T.K.P.E. byly, ať už v době otevřená dráhy nebo později, napojeny na sousední železniční společnosti S.N.D.V.B. v Turnově, B.N.B. a B.C.B. v Bakově nad Jizerou, St.E.G. a B.E.B. v Kralupech nad Vltavou, Ö.N.W.B. v Ml. Boleslavi, Všetatech a Vysočanech (dnes Praha-Vysočany) a K.F.J.B. v Praze na nádraží Františka Josefa.
Společnost Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy byla díky stejnému zakladateli, Ernst hrabě Waldstein-Wartenberg, dosti provázána se sousední společností České severní dráhy) shodný lokomotivní a vozový park. Nakonec bylo zažádáno o vydání souhlasu k fúzi obou společností, ke které dochází 31. 12. 1882, což je zároveň datem zániku společnosti T.K.P.E. Od 1. 1. 1883 je převeden provoz i vozový park pod hlavičku B.N.B. Dnes jsou bývalé tratě z Turnova do Prahy resp. Kralup nad Vltavou vedeny v jízdním řádu pod čísly 070 (Turnov – Praha) a 092 (Neratovice – Kralupy nad Vltavou).
Jakub Čermák
spolupracovali a materiály poskytli, za což jim děkuji: Milan Čermák a Petr Turek
Použité zkratky:
- B.E.B. – Buschtěhrader Eisenbahn AG (Buštěhradská dráha)
- B.C.B. – BöhmischeKomerzialbahnen (České komerciální dráhy)
- BMB/ČMD – Böhmisch-Mährische-Bahnen/Českomoravské dráhy
- B.N.B. – Böhmische Nordbahn Gesellschaft (Česká severní dráha)
- ČSD – Československé státní dráhy
- K.F.J.B. – k.k. privilegierte Kaiser-Franz-Josephs-Bahn (Dráha císaře Fran-tiška Josefa)
- K.k.St.B. – Kaiserlich-königliche österreichische Staatsbahnen (Rakouské státní dráhy)
- Mödl – Maschinen, Lokomotiv und Wagen Bauanstalt Mödling (Rakousko)
- Ö.N.W.B. – Österreichische Nordwestbahn (Rakouská severozápadní dráha)
- PKP – Polskie koleje państwowe (Polské státní dráhy)
- ŘSD – ředitelství státní dráhy Praha
- SiN – G. Sigl Lokomotiv-Fabrik, Wiener Neustadt (Rakousko)
- SiW – G. Sigl Lokomotiv-Fabrik, Wien (Rakousko)
- S.N.D.V.B. – Süd-norddeutsche Verbindungbahn (Jihoseveroněmecká spojovací dráha)
- T.K.P.E. – Turnau – Kralup – Prager Eisenbahn (Turnovsko-kralupsko-pražská dráha)
Zdroje:
- Bek Jindřich a Zděnek: Encyklopedie železnice: Parní lokomotivy ČSD [1], CO-RONA, Praha, 1999
- Motyčka Josef: Encyklopedie železnice: Parní lokomotivy ČSD [4], CORONA, Praha, 2001 (1. vydání)
- Bek Jindřich: atlas lokomotiv: Historické lokomotivy, NADAS, Praha, 1979 (1. vydání)
- Bek Jindřich: atlas lokomotiv: Historické lokomotivy, NADAS, Praha, 1981 (2. doplněné vydání)
- Karel Breiter: Budovatelský počin Českých obchodních drah v severovýchodních Čechách (1 až 3), Svět železnice 42 až 44, Corona, Praha 2012
- Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (http://cs.wikipedia.org/wiki/Turnovsko-kralupsko-pra%C5%BEsk%C3%A1_dr%C3%A1ha)
- Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn (http://de.wikipedia.org/wiki/Turnau-Kralup-Prager_Eisenbahn)
- Lokomotivy K.k.St.B. řady 147 (http://de.wikipedia.org/wiki/KkStB_147)
- Lokomotivy T.K.P.E. čísel 1 až 4, 16 a 17 (http://de.wikipedia.org/wiki/TKPE_1%E2%80%934,_16,_17)
- Lokstatistik Josef Pospichal (http://www.pospichal.net)
- http://www.fotohistorie.cz
- http://www.pshzd.cz/m1200.html