Získat model „typického“ československého, ideálně poštovního vozu, a zároveň pro tuto úpravu využít továrního modelu. To jsou základní předpoklady, které stály na začátku této rozsáhlejší rekonstrukce, kdy z původního modelu poštovního vozu firmy Liliput vznikl jeden vagónů ČSD zařazených do řady Fk 5-1400 až 1437 (výroba 1927-33). Podrobný popis skutečných vozů lze najít např. v časopise Železničář (původní výrobní výkresová dokumentace), nebo knize Osobní vozy od J. Frolíka event. také na internetu (Parostroj, Vagony.cz).
Dále se však už zaměříme na samotnou rekonstrukci, která je určena spíše zkušenějším modelářům vzhledem ke kompletnímu rozebrání na díly a hlavně skříň vozu je třeba na určitých místech rozřezat a znovu spojit. Tradičně jsou na doplňky použity kousky platu, dráty/ky, samolepicí papírové štítky, kus kovu (na závaží) a průhledný plast (ideálně krabička od DVD/CD) a z továrních dílů kulisy se spřáhly a nápravy. Nejede o přestavbu modelu dle reálného výkresu přesně na milimetr, ale spíše v rozumné míře o přiblížení se „typickému“ poštovnímu vozu ČSD. Na začátek jedno upozornění, pojezd vozu je vyroben z „pologumové“ plastické hmoty (známa z dřívější doby např. jako materiál na výrobu velkých vojáčků na hraní), která se hůře vrtá a brousí.
Začátkem je třeba kompletní rozebrání na jednotlivé díly. Následuje první operace náročná na přesnost. Rozměření jednotlivých částí (viz foto) a následně co nejpřesnější a nejtenčí řez (např. lupínkovou pilkou). Jednotlivě oddělené sekvence jsou označeny písmeny (díly s X se nepoužily a díly s o se otočily podle své svislé osy). Části vozové skříně se následně zabrousí na rovné ploše jemným smirkem, aby na sebe přesně a kolmo pasovaly. Dle výkresové dokumentace se slepí jednotlivé díly, což je druhá významná část na přesnost, výrazně ovlivňující celkový vzhled modelu. Stejný postup byl aplikován také na pojezd, kde vypuštěním části X (šířka = rozdíl mezi vnitřním otvorem již slepené skříně a originálního rámu), došlo k jeho zkrácení. Následuje obroušení přeplátování na střeše a některých lišt na bocích skříně, jelikož přeházením dílů na novém modelu neodpovídají realitě (je možné zvolit např. dle fotografie i jiné přeplátování plechů a podle toho pak změnit obroušení jednotlivých lišt a případnou výrobu nových). U velkých nerovností je samozřejmě možné použití modelářského tmelu. V pojezdu se odstranilo původní uchycení spřáhel a připravilo se místo pro kulisu.
Po vyhotovení nové skříně s pojezdem se začne s drobnějšími úpravami. Nástřešek je třeba jednostranně zkrátit (např. lupénkovou pilkou) a zadělat v něm nepotřebné otvory a vytvořit nové předěly mezi okny, příp. vyrobit větrače LP (dle výrobní série vozů/provozních/dílenských úprav). Větrače LP jsou vybroušeny pilníky z kousku plastu. Žebřík byl zachován původní, pouze s odstraněnou lávkou a upraveným horním uchycením, které se zkrátilo díky posunutí čela nástřešku. Z papírových samolepicích etiket bylo vytvořeno nové přeplátování střechy a bočnic. Komín byl ponechán pouze jeden (kamna naproti WC). Drát posloužil jako materiál na nová madla a držáky koncovek. Na straně žebříku doplněna lávka a ve vrtačce byla ze zbytků plastových stromečků ještě vybroušena modrá světla pro umístění na bok skříně (návěst „poštovní výkon“).
Z důvodu posunutí bočních dveří byl u schodů upraven boční rám a plastem zadělány jednotlivé nepotřebné otvory. Původními použitými díly byly vzduchojem a upravená bateriová skříň. Doplněna byla také roura od WC a vyrobeny nové stupačky. V rámu v místě „středové“ stěny reálného vozu byl vyvrtán otvor pro šroub na zajištění spodku proti vypadnutí. Ve skříni vozu byly vytvořeny vnitřní stěny s matkou, které zároveň přidržují dle uvážení kovovou destičku pro dosažení požadované váhy modelu.
Okna byla použita částečně původní (rozřezaná na jednotlivé okenice) a nebo vyrobena nová z obalu CD/DVD (imitace pevných oken „bez stahovacího“ rámu). Okno v nástřešku bylo rozděleno na 2x, zkráceno na potřebnou délku (pro případnou pozdější snadnou demontáž). Všechno „zasklení“ bylo osazeno do vozu až úplně nakonec, aby se nezamlžilo při závěrečném nástřiku lakem. Mříže do oken jsou vyrobeny z jemné kovové síťoviny (možná součást nějakého filtru, fakt už nevím), ze které je jedna rovina drátků postupně odstraněna a následně z obou stran jištěno plastem).
Předposlední fází je barvení. Je možno zvolit jak nástřik, tak nátěr. V tomto případě se zkombinovaly obě možnosti (spreje Duplli-Color AerosolArt a nátěr pomocí modelářských barev Humbrol/Revell). Nejprve nástřik základovou barvou a pak již jednotlivé konkrétní odstíny. Interiér byl natřen pískovou barvou a po proschnutí se maskovací páskou zakryla požadovaná místa proti obarvení a byla nastříkána na skříň zelená barva (RAL 6005 lesk) a rám logicky černě (RAL 9005 mat). Následovalo odstranění maskovací pásky, šedé natření střechy a detailů (žebřík černě, madla, držáky koncovek a okenní mříže barvou na zbraně, kliky a objímky lamp stříbrně, skla lamp modře a okenní rámy béžovou.
Nakonec obtisky, patina a sestavení. Obtisky byly použity z produkce pana Jirana (Univerzální obtisk na osobní soupravu – 1. rep.) a po aplikaci byly zafixovány lakem na vlasy. Původně bylo použit číslo Fk 5-1433, ale jelikož vzhled modelu byl vzdálen více než bylo zdrávo, došlo ke změně na Fk 5-1426. Patina byla vytvořena již tradičně za pomoci nadrcených školních kříd smíchaných s vodou a vše bylo úplně nakonec přelakováno matným lakem ve spreji (AerosolArt). Úplně poslední činností je přilepení kulis spřáhel, vlepení oken a mříží a sestavení celého modelu.
Model poštovního vozu ČSD řady Fk vyráběné v letech první republiky je hotov. Pokud moje přestavba někoho inspiruje k obdobné úpravě budu rád, neboť modely „typicky“ českých vozidel vždy potěší.
Fk 5-1426 (přestavba z modelu firmy Liliput) – kompletní fotogalerie
Mnoho kilometrů bez nehod přeje…
J. Čermák
Zdroje:
- Železničář 86 číslo 17 až 21, Článek Starší poštovní vozy ČSD 1 – 5
- https://www.parostroj.net/katalog/ov/formular.php3?ind=5&ktere=0&razeni=0&odkud=160
- http://www.vagony.cz/historie/postovni_vozy.html